Aktuality

Německá federální regulátor plynovodní, elektrické, telekomunikační, poštovní a vlakové infrastruktury (BNetzA) oficiálně schválil tarif za využívání německé páteřní vodíkové sítě KernNetz. Německo přistoupilo k regulaci potrubní vodíkové infrastruktury prostřednictvím vytvoření amortizačního konta, na kterém se bude stát a soukromé společnosti podílet až do roku 2055. Poplatek v hodnotě 25 € za kapacitu pro každou kWh v rámci každé hodiny po celý rok budou uživatelé KernNetzu platit tak, aby docházelo k amortizaci plynovodní přepravy, ale cena za přepravu vodíku nebyla pro koncového uživatele neúnosná.

Na začátku června 2025 německé ministerstvo hospodářství a energetiky otevřelo veřejné připomínkové řízení pro návrh novelizace Zákona o urychlení rozvoje vodíku (Wasserstoffbeschleunigungsgesetz). Cílem novelizace je podpora rozvoje vodíkového hospodářství, zejména pomocí zrychlení schvalování projektů na výrobu nebo dovoz obnovitelného vodíku a jeho derivátů, jakož i související infrastruktury. Přelomovým momentem návrhu je zrovnoprávnění „obnovitelného vodíku“ a „klimaticky neutrálně vyrobeného vodíku“.

Evropská komise vydala 4. července 2025 nový Rámec pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (zkráceně CISAF). Rámec navazuje na dočasný krizový rámec, který byl vydán v reakci na Ruskem vedenou válku na Ukrajině. Oproti předchozímu dočasnému rámci otevírá veřejnou podporu i nízkouhlíkovým palivům a značí odklon od příliš zeleně nastavených pravidel s cílem zahrnout i nízkouhlíkové technologie v souladu s přístupem technologické neutrality. V čem je ale relevantní pro podporu vodíku? To si řekneme v tomto článku. 

Téměř 30 evropských firem, mezi které se zařadily firma Bosch, Daimler, Messer Technogas či Solaris, spojilo síly a založilo novou iniciativu s názvem Global Hydrogen Mobility Alliance (GHMA) s jasným cílem: vyslat silný signál, že vodík v dopravě je nezbytným doplňkem k bateriové elektromobilitě a bez něj nebude možné naplnit klimatické a strategické cíle Evropy v oblasti dopravy. 

Evropská komise vydala 8. 7. 2025 finální verzi pravidel výroby nízkouhlíkových paliv. Oproti verzi z dubna 2025 došlo k pozitivním změnám, které udělají výrobu nízkouhlíkového vodíku flexibilnější. Evropský parlament a Rada EU teď mají dva měsíce na to akt v přenesené pravomoci přijmout nebo odmítnout.

Celkem 640 milionů € si rozdělí 6 vodíkových projektů v Polsku. Peníze budou vyplaceny z národního postcovidového fondu obnovy. Prostředky si rozdělí společnosti Orlen, Polenergia, Tauron, Bioagra a Promet-Plast. Finance půjdou jak na výstavbu elektrolyzérů k výrobě RFNBO, tak do mobility k výstavbě plnicích stanic, nebo na výrobu vodíku i jinými způsoby než jen elektrolýzou. Projekty Orlenu by se mohly dotknout i rozvoje vodíku v České republice. 

Německá společnost Bosch zaplatila 6 milionů EUR švédské společnost PowerCell, aby mohla využívat její palivové články na čínském automobilovém trhu. Bosch získal práva na exkluzivní využívání palivových článků PowerCell s výkonem 129 kW. Bosch tak může na základě licence nově vyrábět a používat palivové články typu PEM pro automobilní aplikace na vybraných trzích. V sázce je i využití technologie pro stacionární aplikace nebo v rámci průmyslové mobility. Čína je jedním z mála států na světě, kde kontinuálně roste využití vodíku v mobilitě.

Ve světle negativních zpráv o (ne)rozvoji vodíku napříč segmenty výroby a jeho použití přichází Mezinárodní agentura pro energie (IEA) s realistickým, ale zároveň optimistickým prohlášením. Celosvětové investice do rozvoje výroby čistého vodíku, mezi které řadí IEA elektrolytické projekty a výrobny nízkouhlíkového vodíku, by měly vzrůst o 70 % oproti roku 2024, a to na celkových 7,8 miliard dolarů.

Projekt ‚‚H₂Cast Etzel", od společnosti Storag Etzel a Gasunie, který se nachází v Dolním Sasku, začal s plněním vodíku do jedné ze dvou solných jeskyň. Obě jeskyně jsou pod zemí schopné dohromady uskladnit až 90 tun vodíku (1 000 000 m³ a 3 GWh uskladněné energie). Jedná se o jeden z největších demonstračních projektů v Německu, který má vyjít přibližně na 56 milionů €. Součástí projektu jsou dvě solné jeskyně, přičemž každá z nich pojme až 45 tun vodíku. Druhá solná jeskyně by se měla začít plnit v příštích měsících.

Takřka před devíti měsíci byla publikována Draghiho zpráva, která měla za cíl poukázat na strukturální problémy Evropské unie, a jak s nimi naložit. Jako zásadní problém Unie označila příliš striktní evropskou regulaci napříč jednotlivými sektory. Mezitím došlo k volbě staronového prezidenta Donalda Trumpa, jehož averze k obnovitelným technologiím a politika podpory fosilních zdrojů na domácí půdě podtrhává složitou pozici Evropské unie a jejích mnohdy až příliš ambiciózních plánů zavádění zelených řešení. Evropě kvůli nedostatku domácích fosilních zdrojů chybí konkurenceschopnost a zelené technologie mají své limity, alespoň v krátko až střednědobém horizontu.